Česká stoletá kuchyně

Když se řekne strava stoletých, většina lidí si představí olivový olej, mořské řasy nebo fialové batáty. Jenže když se podíváte, co jedli staří lidé na Sardinii nebo na Ikarii, najdete hlavně obyčejné venkovské jídlo: chléb, luštěniny, zeleninu ze zahrady, ovčí sýr a mléko, divoké byliny a olivový olej. A to česká kuchyně dobře zná. Jen jsme na ni trochu zapomněli.

Jak dnes jíme

Data Českého statistického úřadu a ministerstva zemědělství ukazují, kde je největší rozdíl.

Luštěnin jíme málo. V roce 2023 to bylo 3,1 kg na osobu za celý rok: 1,5 kg hrachu, 0,9 kg fazolí a 0,7 kg čočky. To je zhruba 8,5 gramu denně, necelá polévková lžíce suché čočky. Světový průměr je podle FAO kolem 7 kg ročně, tedy víc než dvakrát tolik.
Masa jíme hodně. V roce 2024 to bylo 85,3 kg na osobu (počítáno i s kostmi).
Cukru také. Za rok 2024 to bylo 30,8 kg na osobu.
Brambor snědl průměrný Čech 70,2 kg, obilovin skoro 107 kg (přepočteno na mouku) a vypil 130,5 litru piva.

Pro srovnání: velký souhrn studií o luštěninách, o kterém píšeme v článku Co víme o modrých zónách a co je jen příběh, počítal s přírůstky po 50 gramech denně. Lidé, kteří jedli víc luštěnin, v něm měli o něco nižší úmrtnost. střední Od toho jsme se svými osmi gramy daleko.

Co máme doma

Česká tradice nabízí jídla, která by se klidně vešla do kuchařky ze Sardinie. Jen jim neříkáme středomořská.

Kuba

Kroupy s houbami, cibulí a česnekem, ve východních Čechách i s kmínem, zapečené dozlatova. Tradičně se jedla na Štědrý den k obědu, protože do večeře se podle zvyku maso nejedlo. Je to vlastně česká obdoba vesnických jídel z obilí a luštěnin, která v oblastech dlouhověkosti tvořila základ jídelníčku. Recept najdete v sekci Recepty.

Kyselo

Polévka z kvasu z tmavé žitné mouky s houbami a brambory, kterou zná hlavně Podkrkonoší a Podorlicko. Písemně je doložená od začátku 19. století. Kvas se dělá doma podobně jako kvásek na chleba a polévka z něj je levná, sytá a bez masa.

Luštěniny

Čočka na kyselo, hrachová kaše, fazole s cibulkou, luštěninové polévky. Dřív samozřejmost, dnes hlavně jídlo ze školní jídelny. Přitom suché luštěniny se skladují celý rok a jsou levné. Kdo nemá čas namáčet, může začít s červenou čočkou, ta je hotová za čtvrt hodiny.

Kroupy, žito a oves

Ječné kroupy, žitný kváskový chléb, ovesné vločky a pohanka. Obilí bylo základem jídelníčku na celém evropském venkově. Většina nejstarších lidí na Sardinii jí obiloviny každý den.

Kysané zelí

Zelí kvašené doma v kameninovém hrnci nebo ve sklenicích bylo v zimě hlavní zeleninou. Dá se jíst syrové jako salát, s jablkem a cibulí, nebo dušené. Je to dobrý příklad, jak se dříve uchovávala zelenina na zimu bez lednice.

Ořechy, lesní plody a houby

Vlašské ořechy ze zahrady, borůvky, maliny a ostružiny z lesa, houby sušené na zimu. Všechno potraviny, které se v kuchařkách stoletých objevují pořád dokola, jen pod jinými jmény.

Divoké byliny

V Řecku včetně Ikarie se jí nejméně 80 druhů zelených rostlin, kterým se souhrnně říká horta. U nás je to kopřiva, pampeliška, medvědí česnek, šťovík nebo merlík. Jarní polévka z kopřiv je stará česká klasika.

Pozor na záměnu. Medvědí česnek si lidé pletou s jedovatou konvalinkou a ocúnem a otrava ocúnem může skončit smrtí. Sbírejte jen rostliny, které bezpečně poznáte, a ne u silnic a postřikovaných polí.

Co jíst kdy

Orientační přehled, co je v Česku k mání čerstvé a co ze zásob. Přesné termíny se liší podle počasí a nadmořské výšky.

Období	Čerstvé	Ze zásob
březen až květen	medvědí česnek, kopřiva, pampeliška, špenát, ředkvičky, chřest (od dubna), rebarbora	zelí, mrkev, jablka, luštěniny, kroupy
červen až srpen	jahody, třešně, rybíz, borůvky, maliny, hrášek, fazolky, cukety, okurky, rajčata, nové brambory
září až listopad	švestky, jablka, hrušky, dýně, zelí na kvašení, řepa, kořenová zelenina, ořechy, houby	sušené houby a byliny
prosinec až únor	pór, kapusta, růžičková kapusta, kysané zelí	brambory, kořenová zelenina, sušené houby, luštěniny, ořechy, žito, oves

Co si z toho vzít

Nemusíme kupovat exotické suroviny, abychom vařili podobně jako lidé, kteří se dožívali sta let. Stačí vrátit na stůl to, co jedly naše babičky a prababičky: víc luštěnin a krup, kváskový chléb, zelí, zeleninu ze zahrady a maso spíš jako doplněk než jako základ každého oběda. Neslibujeme, že díky tomu budete žít déle. Ale jsou to dobrá, levná a česká jídla, která stojí za to vařit.

V dalších článcích se podíváme na jednotlivá jídla zblízka a ke každému přidáme recept upravený pro dnešní kuchyni.

Zdroje

Situační a výhledová zpráva Luskoviny 2024/25. Ministerstvo zemědělství, 2025 (cituje ČSÚ a FAO). mze.gov.cz
Spotřeba potravin 2024. Český statistický úřad, zveřejněno 1. 12. 2025. csu.gov.cz
Luštěniny a úmrtnost, metaanalýza 32 kohort, 2023. PubMed 36811595
Kuba (jídlo). Wikipedie. cs.wikipedia.org
Kyselo. Wikipedie. cs.wikipedia.org
Strava nejstarších lidí v Ogliastře, 2020. PubMed 32492804
Horta (zelené byliny v řecké kuchyni). Wikipedie. en.wikipedia.org
Toxikologické informační středisko VFN: záměny medvědího česneku, tisková zpráva 2019. PDF
Kalendář sezónního ovoce a zeleniny. Evropská komise. agriculture.ec.europa.eu
Rádce do kuchyně: zeleninu a ovoce jen z Česka. TN.cz, 2013. tn.nova.cz